Projektant se nám o tomto důležitém detailu jaksi nezmínil… Dle předložených pohledů vypadal dům i okolí OK, až na to, že jsme měli dorovnat 700m2 plochy zahrady o zmíněných 1,5 metru v nejnižším bodě, tzn. být i nad silnicí, která se svažuje spolu s pozemkem. Takže přišel návrh ze strany mého otce, jediného učeného na naší stavbě – „Co takhle to částečně podsklepit?“ A bylo vymalováno, třetinu domu budeme podsklepovat, dům bude oproti terénu výše jen o 30 cm, než by byl bez sklepa, tzn. celkem 2 metry. A při představě, kolik materiálu by bylo třeba na zásyp pod základovou desku, na mě šly mdloby. Ty jdou na mě tedy pořád při představě budování sklepa a při pohledu na naše obrovské základy – chtěli jsme malý dům, ale základy vypadají jak pod hrad. Hlavně teď vykopané základy vypadají jako pohřebiště odkryté archeology, pěkný to pohled :-/ Na kopání pasů přijel pan Mirek s hodně malým strojem, a ačkoliv se zdálo, že kopání docela odsýpá, asi po hodině to vzdal a odjel s tím, že buď sežene větší stroj, nebo to padá. Naštěstí přijel po obědě s větším strojem, s JCBem a šlo to s tím o poznání rychleji. Vykopl nám i jámu pod kadibudku a na vodovodní šachtu. I soused si rýpl, že prý to bylo hodně optimistické s tím malým kopátkem. Uznáváme a těšíme se na fakturu. Jinak začínáme obíhat a obvolávat stavebniny, pídíme se po co nejlepší ceně ztraceného bednění, železa, cementu, písku a štěrku. Je to boj.
Galerie
Sdílet 
