Byli jsme na to čtyři, já a tři chlapi za padesát na hodinu. Kopání šlo tak dobře, že jsme vůbec nemuseli použít krumpáč. Celé základy jsme ryli rýčem a dočišťovali lopatou. Za celou dobu kopání jsme narazili pouze na jeden kámen! Hlína byla tak pěkná, že jsme ji dávali bokem na pozdější úpravy terénu. Kopali jsme jeden a půl dne, zbytek druhého dne jsme dělali přípravy (průchodky na inženýrské sítě, roznos kamení, atd.). Do základových pásů jsem z boku do stěny zatloukl kousky roxorů do výšky budoucího betonu.
Zemnící pásek nám přišli položit třetí den před betonováním. Tři vývody na hromosvod a jeden k elektrickému rozvaděči. Pak už jsme jen čekali, až přijede mix.
Doma jsem spočítal, že by tam mělo padnout asi 10,5 m3 betonu, ale vzhledem k tomu, že jsme měli spoustu kamení, tak jsem odhadoval tak 8 – 9 m3.
Jaké ale bylo naše překvapení, když tam padlo 11 m3 a ještě asi kubik chyběl. Kamenů se tam nacpalo, co to šlo, ale pořád chybělo, tak jsme nakonec vytáhli naši „novou“ míchačku a asi kubik betonu domíchali ručně.
Jak beton trochu zavadnul, tak jsem do něj po metru napíchal roxory. Chlapi zatím roznosili dokola ztracené bednění.
Jedna rada na závěr. Jestli nemáte kamení do základů, jak se říká za hubičku, tak se ho vůbec nevyplatí kvůli úspoře betonu kupovat. My jsme na něm i něco málo prodělali a navíc s ním byla spousta práce, od rozbíjení palicí až po házení do betonu.
Sdílet 
