Navíc jednostranná komunikace bez reakcí ze strany dodavatele není v prostředí převládající poptávky nad nabídkou úplně vhodně zvolená podnikatelská strategie.
Oslovil jsem tedy souseda vodáka. Bral jsem to jako hotovou věc, ale narazil jsem na nedostatek času z jeho strany. Když nevyšla voda, zkusil jsem alespoň elektrikáře. Kamaráda Lukáše alias Světlušku, mocného toť elektrikáře z Prahy 8. Ten na tom sice taky nebyl s časem uplně nejlépe, ale kšeft je kšeft. Navíc měl v záloze i vodáka Pepu, což mi hodně ulehčilo situaci. Jeden víkend jsme se scukli na pozemku, prošli si dům, řekli si co a jak a mohlo se začít. Vodáci řekli, že si vše udělají sami, tam jsme se téměř do písmene drželi projektu a se Světluškou jsme se dohodli, že si rozhodneme, kde co chceme a připravíme si to. Doma jsme s manželkou prošli dispozice a +/- navrhli rozložení postelí, stolů, televizí, počítačů, …….. a podle toho přizpůsobili zásuvky a vypínače.
Při obchůzce domu se ještě operativně provedli nějaké úpravy a mohlo se jít na vyřezávání drážek. Zásuvky dolu, vypínače nahoru. Vtipné bylo, že v hromadě kotoučů, které mi mamina dovalila z chalupy byla tuna brusných a tuna kotoučů na železo. A zkuste v sobotu odpoledne najít otevřené stavebniny. Do obvodového zdiva 36,5 a příček 24 to ještě kotoučem na železo jakž takž šlo, ale zbylé příčky znamenaly dva kotouče na cihlu. Zahodili jsme rozbrus a drážky si pěkně po staru vybouchali majzlíkem a zednickým kladivem. Pak jsme si se Světluškou dali jeden společný víkend a doladili detaily. A protože to je kluk šikovná, navrhl pár vychytávek a myslím že jsme to doladili k naší úplné spokojenosti. Jediné co nám dělalo trochu problém byla lícová zeď, kde nebylo moc prostoru k jakékoliv elektrifikaci. Ale i to se všechno vyřešilo. Vodákům jsme vyměřili umyvadla a hajzlíky bo tam přeci jen nějaké úpravy byly a přidali jsme výlevku do technické místnosti. Jeden den jsem tam s pánama strávil bo jsme zrovna dokopávali kolektor tepelného čerpadla. Všechno jsme prošli, pořešili, okoukli a dokončili.
Co si nemůžu vynachválit je komunikace. Jak Pepa, tak Světluška neudělají nic, aniž by to se mnou nejdříve neprokonzultovali. Krom telefonu ovládají i email, což je pro mnoho (i mladých) řemeslníků stále španělská vesnice. Možná to někomu může přijít vtipný, ale ono to zas až tak vtipný není. Pro mě je mailová komunikaci primární. Za prvé se tak člověk chrání proti standardnímu „to jste říkal“/“to jste neříkal“ a za druhé se dá operativněji vybírat zboží. Na elektrice je ještě dost práce, ale spoustu jsme toho už zfoukli. Voda je tuším +/- komplet.
Sdílet 
