Cesta k pozemku, rozhodnutí stavět

S manželkou jsme spolu 4 roky. Ona však vyrůstala v rodinném domě, takže je zvyklá na zahradu, psa a na volnost, kterou rodinný dům nabízí. Jak jsem již psal, já pocházím z paneláku a vyrůstal jsem na sídlišti, ne že bych si stěžoval na dětství, ale vždy jsem záviděl těm, kdo vyrůstali na venkově a vlastnili dům, bazén, měli možnost grilovat na své zahradě apod. Na plno jsem tyto možnosti vyzkoušel, až když jsem začal chodit s mou ženou. Nevýhoda byla jen jedna - rodinný dům nepatřil nám, ale rodičům od manželky. Jelikož ale bydlíme blízko, zahradu využíváme neustále. My nyní bydlíme v malém bytě 2+KK o velikosti 41 m² a ve vedrech, které byly toto léto, se nedalo v bytě vydržet, navíc chceme založit rodinu a do tak malého bytu se prostě nevejdeme. Začali jsme tedy přemýšlet nad koupi pozemku. Měli jsme však omezený výběr, jelikož manželka chtěla zůstat v rodném městě, což přinášelo finanční problém, protože bydlíme v lázeňském městě a stavební pozemky jsou tu nesmírně drahé. Pomalu jsem se smiřoval s myšlenkou, že stavět asi nebudeme, ale bydlet v pronájmu zbytek života se mi taky nechtělo. Proběhlo sice pár prohlídek větších bytů v našem městě, které bychom mohli odkoupit, ale najít byt v osobním vlastnictví, to byl problém. Mnohokrát jsem narazil na nabídku, kde byla cena tak přemrštěná, že za ty peníze bych si postavil ten vysněný dům. Bylo tedy celkem rozhodnuto, v porovnání s cenami bytů, s tím, co by nám ve finále nabízel, jsme měli jasno, budeme stavět. Manželka ustoupila od koupi v jediném místě a rozšířila to na blízké okolí :-). Začali jsme tedy hledat. Po více než roce marného hledání a navštěvování nejrůznějších míst k bydlení jsem konečně narazil na pěknou nabídku pozemku v Jistebníku, což je asi 3 km od našeho současného bydlení. Přemluvil jsem manželku a jeli se tam podívat. Na první pohled se nám pozemek líbil, ale jelikož tam budeme trávit zbytek života, tak jsme se tam zastavili několikrát ráno i večer k vychytání všech možných poznatků a zjistili jsme, že poblíž pozemku je průmyslová hala na zpracování kovu, která používala CNC stroje a to řezání byl tak nepříjemný a vlezlý zvuk, že jsme pak došli k názoru pozemek nekupovat. Byl jsem z toho už unavený a taky zklamaný a manželce jsem říkal, že si teď dáme s hledáním pauzu. Hned na druhý den narazila manželka na další pozemek v Jistebníku, ukázala mi fotky, ale nebyl jsem nějak nadšený. Měl jsem už pocit vyhoření. Navíc fotky byly foceny ze špatného úhlu a pozemek moc hezky nevypadal. Manželce to nedalo a tentokrát ona přemluvila mne, ať se tam jedem podívat. Dorazili jsme na pozemek a ten nás na první pohled uchvátil, cítili jsme to v srdci, že tohle místo je to, kde chceme strávit zbytek života a cítili jsme se tam velice dobře. Je to mírně svažitý pozemek s orientací na jih, s přípojkou elektriky na pozemku. Měli jsme tedy vybráno, ale ne vyhráno. Od toho dne začala další bitva jménem financování, ale to v dalším článku. Na co si dát pozor při koupě pozemku: