Hledání projektanta, projekt našeho domu

Na základě nějakých nám známých referencí a referencí dostupných na internetu jsme provedli takovou čistku :-) a vytipovali jsme si 5 projektantů, které jsem postupně začal osobně navštěvovat s naší představou, kterou jsme měli svépomoci navrhnutou na papíře.

Po první návštěvě projektanta jsme byli s přítelkyní celkem zděšeni přístupem nebo spíše neochotou se o něco vůbec zajímat. Pan projektant nás vyslechnul, nechal si ukázat naše náčrtky a jeho slova: „když to tak chcete, tak já Vám to tak udělám“ ve mně vyvolaly dojem, že ho obtěžujeme, žádná snaha se na něco doptávat proč to, proč ono no prostě hrůza.

Druhého vytipovaného projektanty jsem ani nenavštívili, neboť nám 2x odvolal dohodnutou schůzku, samozřejmě chápu pracovní vytíženost, ale pokud mám někomu svěřit do rukou naší novou etapu života v rodinném baráčku a nesnaží se trochu bojovat o další zakázku, asi to nemá cenu.

Třetí návštěva mířila k panu architektovi, který na mě udělal velký dojem. Jeho zájem o naše požadavky, naše představy no byl jsem prostě nadšen. Naše schůzka netrvala dlouho, neboť měl pan architekt jednání na úřadech,  tak jsem jen v rychlosti předal naše požadavky, naši skicu domu, fotografie pozemku a domluvili jsme si druhou schůzku, kde si předložíme nějakou „studii“. Cca po týdnu se schůzka uskutečnila. Opravdu jsem se na ní těšil, neboť po prvním dojmu jsem snad už ani nikoho jiného nechtěl hledat, jenže přišla opravdu studená sprcha. Pan architekt snad ani nepracoval s našimi požadavky na náš vysněný dům, bylo snad jen zachováno dispoziční řešení, ale dům navrhnul podle našich sousedů se štíty (prostě takový ten „kdysi“ styl). Na mou otázku proč tomu tak je, vždyť chceme bungalow jsem dostal odpověď, že se to tam nehodí, že to tak bude lepší a to je něco na mě.

Přece já platím tak podle mě bude hrát muzika ne? Nebudu se přeci někomu nebo něčemu přizpůsobovat, chci prostě dům mých snů a taky si za to jsem ochoten zaplatit.  V duchu si říkám“ „no dobře, uvidíme, co pan architekt vymyslel dál, možná to bylo jen nedorozumění“. A ejhle, další věc  co mě totálně vytočila, chceme mít všude v domě podhledy ze sádrokartonu, možná to není nejlepší, ale dům si chceme stavět sami a podbíjet střechu palubkami, dělat nadkrovní izolaci nechceme a žádnému z nás se moc velké plochy dřeva nelíbí, to podle našeho názoru patří na chatu či chalupu a skoro v polovině domu jsou zvýšené stropy až ke střeše.

Na otázku proč jsem dostal odpověď, která přilila zase trochu benzínu do ohně. Je to tak lepší, dům se Vám nebude přehřívat a je to moderní, já vím, ale když se nám to krajně nelíbí, máme s tím souhlasit? No poslední věc, která pohřbila poslední naděje na domluvu byla otázka krbu. S přítelkyní se nám líbí obezděná krbová vložka, a co myslíte že jsem měli navrženo? Samozřejmě moderní krbové kamna s rourou kolmo nahoru až ke střeše. Opět má otázka proč? Jakou jsem vlastně mohl čekat odpověď, prostě je to levnější, má to větší účinnost tepla a je to „architektonicky“ čistější. No jsem velice trpělivý člověk ale co je moc je moc. No raději jsem to diplomaticky ukončil s tím, že to s přítelkyní probereme doma a dáme vědět. Asi nemusím psát, jak jsme se rozhodli :-D

Další moje cesta vedla do rodinné projekční ho ateliéru přímo v našem městě. Po poslední schůzce jsme se docela báli, co nás čeká, ale čekalo nás velice příjemné překvapení. Ateliér vede manželský pár, který na nás udělal obrovský dojem, jejich individuální přístup, pochopení toho co chceme no prostě paráda. Jakmile skončila naše informační schůzka, s přítelkyní jsme se na sebe podívali a řekli si: „máme prostě vybráno“. Tak skončila naše křížová cesta k nalezení projektanta ;-)

V současné době jsme ve fázi dokončování všech podkladů, žádostí  pro udělení stavebního povolení, no snad se nám nikdo ze sousedů neodvolá (máme domluveno, že nikdo nic proti stavbě našeho RD nemá) a stavební povolení budeme mít na přelomu června/července tak, abychom letos stihli co nejvíce.  Zatím penízky jen letí na byrokratickou válku a žádný pokrok není moc vidět, což je trochu deprimující, ale projít si tímhle musí snad každý :-).