Přípojky

KANALIZACE Jako první přišla na řadu odpadní kanalizace. Naštěstí máme místo pro napojení přímo do šachty, necelých 20 metrů od domu v zahradě, proto se dal udělat výkop ručně během dvou popracovních odpolední, s výkupovými pracemi chodil pomáhat i kolega z práce.  Až na místa uježděná technikou, metr opravdu zhutněného makadamu okolo šachty a samotného utvoření otvoru do poctivě zvybrované a armované šachtové skruže šlo vše jak po másle. Na díru do šachty jsme zajeli pro větší vrtací kladivo. Nejprve jsme navrtali několik děr do kruhu, který jsme následně vysekali.  Po vykopání se na dno výkopu naházel kopaný písek zhruba 15 cm, na ten jsme na sucho bez gumového těsnění složili potrubí, jehož součástí je i kontrolní šachta. Potrubí jsme zakracovali úhlovou bruskou s řezným kotoučem, poté se zhotovil náběh pomocí brusného kotouče a lámacím nožem se upravily otřepy. Následovalo složení potrubí s gumovým těsněním a jeho finální vyspádování. Spád se prováděl tak, že na jednom konci stavební latě (vodováhy 1,5 m) byl připevněn 2,5 cm kousek dřeva. Proto, když byla vodováha po přiložení vodorovně, znamenalo to, že je rozdíl ve spádu 1,5 cm na 1 m potrubí.  Následovat test. Do odpadu jsem pustila vodu a v kontrolní šachtě bylo vidět, jak voda plynule odtéká. Následovalo obsypání, zasypávání a dobré zhutnění pískem a zásyp výkopu. Do zásypu jsme se pustili všichni čtyři s tátou a mámou, protože už byl večer a blížila se bouřka. VODA A PLYN Voda a plyn vedly v jednom výkopu, který byl přes metr široký. Na jeho dně po jedné straně vede vodovodní přípojka a úhlopříčně o něco výše plynová.  Nejprve jsme požádali o vytyčení vedení od plynařů, vodosprávy a telekomu. Do týdne nám byly sítě vytyčeny a my se dali opět do výkopových prací. Nejhorší byla část k domu, uježděná vší technikou a domíchávači betonu.  První bylo potřeba zhotovit vodovodní přípojku, která vedla pod stávajícím vedením plynu a telekomu. Zemina se opravdu špatně vyhazovala, protože na 1 m byly uloženy všechny sítě a voda byla až v necelých 2 m.  Hned druhý den dorazil po předchozí domluvě pracovník vodáren. Do hodinky bylo napojeno i s vodoměrem a já začal zasypávat. Zasypal se pouze výkop v části mezi pozemkem a cestou, a na hranici pozemku jsme výkop rozšířili a táta zhotovil bednění pro patku pod plynového antoníčka. Plynový a elektrický antoník jsou ve společné zídce, proto bylo potřeba v této fázi vyzdít tuto část zídky a osadit dvířky a elektrickou skříní pro osazení elektroměrem a plynoměrem. Zídku jsme vyzdili z bloků od presbetonu.  Následoval opět výkop před hranicí pozemku, plyn nebyl opravdu hluboko - zhruba 80 - 90 cm. Druhý den nám přijeli napojit plyn, napojili nám jak část do antoníku, tak část do domu. Ta je tažená v plastu s přechodem na měď až do technické místnosti. Po dopojení se mohl konečně celý výkop zasypat a před domem zmizel ten tankodrom. :-) ELEKTRICKÁ PŘÍPOJKA Elektrická přípojka byla rozdělena do několika fází.  První byla již při žádosti o stavební povolení - žádost o připojení k elektrické síti, jejíž součástí byl elektrický sloup. Žádost byla vyřízena poměrně rychle. V srpnu nás kontaktovali pracovníci, že budou umisťovat sloup na náš pozemek. Tedy přibližně 10 měsíců od žádosti. Z doslechu i od rodiny vím, že to je ta rychlejší varianta. Strýc čekal dokonce i více jak rok. Den před usazením sloupu přijel pracovník zaměřit a vytyčit místo. Na druhý den po příjezdu z práce stál sloup na svém místě a další den byl natažen kabel z protějšího domu a nožové pojistky do pojistkové skříně. Druhá fáze bylo natažení elektrického kabelu ze zádveří z rozvodové (jističové) skříně do antoníčku s elektroměrem. Tuto část jsem vykopal v průběhu s výkopem pro vodu a plyn, kabel se natáhl hned jak dorazil strýc elektrikář na návštěvu. :-) Výkop jsem udělal přibližně 80 cm hluboký, kabel přišel do chráničky, proto jsem ho ani neobsypával pískem, pouze jsem si dal pozor na kameny, ty jsem vytřídil a následně použil do základu pod plotové bloky. Třetí fáze byla ta poslední, a to výkop podél plotu do hloubky 50 cm, mezi sloupem a antoníkem. Do samotného osazení elektroměrem běžel kotel spolu s dvěmi elektrickými zásuvkami napojený přes jističe na prodlužovací kabel do zásuvky na 380 W umístěný u sousedů na dvorku. :-) PŘÍPOJKY DEŠŤOVÉ VODY Dešťovou vodu máme svedenou do potoka, který vede pod částí našeho pozemku. Součástí odtoku pro dešťovou vodu je i 5 m3 velká nádrž na dešťovou vodu pro zalévání na zahrádce. Nádrž jsme zvolili s jedním velkým přepadem, jedním velkým a dvěmi menšími vstupy o rozměrech 150 mm a 2 x 110 mm.  Samotnou jámu pro nádrž nám přijel vykopat známý, ale protože okolo nebylo dostatek prostoru, nemohl vybrat hlínu z tak velké hloubky. Proto vznikl slepý úhel, který bylo potřeba vykopat ručně. Po začištění měla jáma kruhový tvar v průměru o 40 cm širší než průměr nádrže. Na dně jsem zhotovil 20 cm silnou základovou desku s armovací sítí. Nádrž samotnou nám po objednání do týdne vyrobili a doručili až k domu. Na její spuštění jsme povolali dva spolupracovníky, se kterými se nejprve navrtali po obvodu do svislých výztuh otvory, do kterých jsme navlékli zhruba po 30 cm na výšku 6 mm roxor. Následovalo samotné spuštění nádrže. Ostatním stavebníkům doporučuji alespoň 5 lidí nebo bagr a lano. :-) Tak tedy spuštění (kontrolovaný pád) proběhlo úspěšně. Další tři dny probíhalo postupně napouštění a obbetonování nádrže až po hranu vstupních a výstupních otvorů. Následně bylo provedeno napojení přepadu do skruže deštného potoka a zabetonování vrchní části nádrže 25 cm silnou deskou, kterou jsme přetáhli po obvodu zhruba o 0,5 metru. V takovém stavu jsme nádrž nechali napojenou hadicemi ze svodů přes zimu a následující rok koncem jara přišla na řadu nejúmornější část. Tou byl ruční výkop o délce 20 metrů okolo domu v navážce makadamu a škvárobetonu uježděného technikou. Výkopem jsme napojili oba svody domu, nachystali gaiger i pro plánovanou středu pergoly a jeden střešní svod sousedů, který byl původně volně vsakovací. Abychom zamezili komínovému efektu, udělali jsme těšně před vtokem do nádrže ze čtyř kolen falešný sifon.