Většina z Vás již o tomto systému slyšela. Důvodů proč jsme šli do tohoto systému, bylo několik. Především jsme chtěli rychlou, na údržbu nenáročnou stavbu, která bude sloužit po mnoho let, bez nutnosti větších zásahů. Tyto vlastnosti beton, polystyren a dřovoštěpkové desky splňují. Dalším kritériem byly tepelně izolační vlastnosti, uzavřená obálka a takřka nemožnost popraskání zdí ve spárách tvárnic. Také tepelná setrvačnost betonového jádra není zanedbatelnou vlastností celého systému. Další, myslím velice kladnou vlastností, je i to, že když potřebujete něco pořádně upevnit, nemusíte vymýšlet složité řešení. V 99% vám postačí zatloukací hmoždinky do betonu, a tedy nemusíte řešit různé chemické kotvy… Tím se následující úpravy/stavba zjednoduší a zrychlí.
Napříč všech kladných vlastností má tento systém také své úskalí. Mezi asi nejdiskutovanější a pro odpůrce tohoto systému nejzásadnější, jsou vyšší pořizovací náklady, proti konvenčním stavebním systémům a taká často diskutované ocelové spony. Řekli jsme si, že stavět budeme jednou za život, tak půjdeme do co možné nejlepší varianty, na kterou finančně dosáhneme. Dnešní systém již využívá desky s vyfrézovanými drážkami pro usazení spon. Díky tomu se zvýšila flexibilita a možnost použití finálních povrchových úprav, kde dříve byla ve hře pouze klasická jádrová omítka.
Nyní k samotné stavbě. Před započetím samotné stavby jsme na penetrovali desku a natavili lepenku proti radonu s hliníkovou folií. Následně přišli hoši z Durisolu přeměřili základovou desku. K našemu překvapení byly všechny rohy zcela přesně a to i na úhlopříčku. Víška desky už tak přesná nebyla. Šalung z XPS jsme dělali pouze s 2m vodováhou, ale i přes tento hendikep byl největší rozdíl na úhlopříčku 2,8cm. Myslím si, že to není vůbec zlé…
Po založení první řady to šlo docela rychle. Zanedlouho jsme měli postavené celé spodní patro. Následně došlo na zalití stropu a nosných zdí betonem. Druhé patro šlo z počátku také velice dobře až na štítové stěny. V projektové dokumentaci tento velice důležitý detail nebyl zakreslen. Toto je možná taky drobná nevýhoda proti konvenčním materiálům. Šikmé stěny musí být již přesné při lití druhého patra – nic se už nedozdívá. Oprášil jsem tedy znalost goniometrických funkcí a začal jsem počítat, zuby pro pozednici a vaznice z dostupných rozměrů, které byly v projektu zakreslené. Po cca 1 hodině výpočtů tangens a cosinus jsem se dostal k rozměru, který hoši přenesli pomocí latě a provázku na štítovou stěnu. Pro sichr se vyrobila z odřezku Durisolu šablona krokve, pomocí které se úhel zkontroloval. Po velkém očekávání byl provázek zcela přesně a hoši mohli dodělat šikminy. Následně došlo na zalití betonem, což už byla pro ně hračka.
Z celé stavby jsem byl docela překvapený přístupem samotných pracovníků. Během stavby se vyskytlo několik problémů, které bylo nutné řešit. Nad očekávání vždy přišli s několika variantami a na mě bylo pouze konečné rozhodnutí, kterou cestou se vydat. Dále mě velice kladně potěšilo, že nešetřili s betonářskou výztuží a máme tedy jistotu, že to jen tak nespadne. Celá tato etapa stavby proběhla bez větších obtíží. Největší problém byl, že naráz stavěli 3 domy a celá stavba se tím protáhla na 7 týdnů. Jinak máme takový malý bunkr. Na celou stavbu (deska + hrubá stavba) padlo 125m3 betonu a něco kolem 6 tun betonářské výztuže.
Náklady
| Název položky | Cena |
|---|---|
Hurbá stavba (včetně betonu výztuže a práce) | 734 850 Kč |
Protiradonová lepenka | 4 341 Kč |
Penetrace na základovou desku | 506 Kč |
| Celkem | 739 697 Kč |
Sdílet 
