Vymrznutí hrubé stavby

Mnozí stavebníci se dnes z pochopitelných důvodů uchylují k takovému řešení, že nechají vymrznout pouze základy a základovou desku a příští rok na jaře začnou s vyzdíváním.

Vymrznutí stavby považují stavebníci za dobré proto, že si dům vlastně dostatečně „sedne“.  Většinou poté již odpadají nejrůznější problémy při pokládce dlažby a obkladů v dokončeném RD.

V současnosti se staví již běžně z materiálů kvalitních a prověřených. Na obvodové zdivo se velmi často používají standardně přesné tvárnice Ytong, které se lepí. Výstavba je tedy přesná a také rychlá. Mokrý proces, který stavbu u klasické cihly prodlužuje a navíc ji činí pracnější, se vypouští.

Nyní ještě k podkladu stavby. Pokud máte pod podkladním betonem, který jste vybetonovali ještě před zimou nenamrzavou zeminu (např. štěrk) a vnitřní nosné stěny budovy jsou založeny v nezámrzné hloubce, je vše v pořádku. Nezámrzná hloubka je taková část půdy pod povrchem rostlého terénu, kde nedojde k promrznutí zeminy ani v chladné části roku.  Problémy nastávají v případě, kdy podkladní zeminu tvoří například jíl.

Nutné bude také ověření podmínek použití stavebních materiálů, jako jsou např. Hurdisky, které by neměly být na mrazu. V našich zeměpisných šířkách je ve stavebnictví považována za nezámrznou úroveň mezi 80 a 140 cm pod povrchem, v závislosti na druhu zeminy.

U zdění na lepidlo tedy není vymrznutí hrubé stavby nutné, pokud zajistíte ochránění zdiva před deštěm a zvlhnutím. Všeobecně však platí, že je vždy dobré nechat jakoukoli hrubou stavbu vyschnout a dotvarovat.  Předejde se tím mikrotrhlinám v dokončené omítce. Vlhkost zdiva může způsobit stavbě velké škody.  A jedná-li se o pórobeton, mohou být problémy s vlhkostí znatelné již před zahájením stavby samotné.

Stupeň tepelného odporu nebo i samotná hmotnost jsou u tohoto materiálu stanovovány na 6% vlhkost. Z toho vyplývá, že materiál sotva odebraný z výrobní linky na tom bude jinak, než ten, který již dostatečně vyschl. Rozdíly hodnot mohou v těchto případech být až třetinové. A jelikož i vyzrálé stavební prvky mohou přijímat vzdušnou vlhkost, dovážejí se z výroben do skladišť a pak i následně na staveniště v transportních ochranných fóliích. Tak by měly být uchovávány i na staveništi.

I čerstvé hrubé stavby z pórobetonu se tedy běžně nechávají několik týdnů odpočívat. Anebo se jejich vnější omítky celoplošně vyztuží, aby nepopraskaly vlivem následných objemových změn.

Zuzana Bohdalová Foto: westernconstructioninc.com, akpinarproje.com, katriina.co.uk, guardian.co.uk.