Rozhodli jsme se položit hydroizolaci pouze pod zdi a zbytek dodělat až před podlahami. V opačném případě bychom museli udělat na položenou hydroizolaci ochranou betonovou vrstvu a to se nám nechtělo. Raději jsme se smířili s tím, že koupíme pořádnou wapku a hydroizolaci před napojením zbytku vyčistíme. Na pozemku máme střední radonový index, takže jsme vybrali hydroizolaci s hliníkovou fólií. Pod nosné zdi jsme ji dávali dvojitě. Nejříve metrový pás a na něj 50cm. Pod podlahy chceme dávat též dvojitě, ale druhá vrstva bude bez fólie.
Naše první tvárnice byla velká věda. Nikdy před tím jsme zeď nestavěli, takže jsme si vzájemně dodávali odvahu a hurá na to. Protože jsme zdili na klasickou multibatovou maltu, rozhodli jsme se přerušit teplený most mezerou, do které jsme vkládali polystyrenové proužky. Samozřejmě před samotnou stavbou jsme pročetli všechny technologické postupy pro daný materiál. Snažili jsme se každou tvárnici pěkně urovnat, držet si rovinu i svislost. Šlo to těžko, protože tvárnice nebyly pravoúhlé, takže buď byl vodorovně vršek nebo svisle stěna. Navíc ani vnitřní a vnější svislá strana nebyla rovnoběžná. Takže se musela vybrat jedna strana a z té to měřit po zbytek stavby. Provázek natažený mezi rohy se na třinácti metrech prověšoval a když fouknul vítr, byl o půl centimetru vedle. Tímto způsobem jsme postupně sbírali zkušenosti, které nám chyběly. Jsem zvyklý na milimetrovou přesnost a zpětne si myslím, že jsem ty zdi moc řešil :)
Aby se nám malta lépe pokládala, vytvořil jsem zprvu dřevěné sáňky, které se velmi osvědčily a tak jsem je později nahradil kovovými.Do těchto sáněk se pak malta krásně házela, nepadala ven, snáze se držela stejná síla spáry a nebyl problém vytvářet proužek pro vkládání polystyrenu. Pokud budete zdít na maltu, tak vřele doporučuji. Dobře se čistí a práce je opravdu rychlá.
Skoro celé spodní patro jsme zdili v režimu, kdy Terezka připravovala maltu a já pak na ni pokládal tvárnice. Tento systém měl tu nevýhodu, že někdy malta přischla a jindy zas nebyla malta připravená. Když si nakonec Terezka troufla zdít sama, natahoval si maltu každý sám, což mi později přišlo mnohem lepší a i rychlejší. Zdi pak radostným tempem rostly. Když jsme začali zdít vnitřní zdi, jezdili nám pomáhat táta s bráchou a bráchou.
Čelní stěna je tvořena dvěma pilíři a dvěma sloupy v rozích. Tyto sloupy jsme svařili z úček. Abychom zabránili tepelným mostům, obezdili jsme je věncovkami. Pilíře jsme se rozhodli vylít betonem a z vnější strany obezdít věncovkami.
Stavbu spodního patra jsme zakončili stavbou komínů. Trochu mě naštvala kvalita dodané dokumentace, která byla sice hezky zpracovaná, ale uvedené informace se rozcházely. Takže první problém nastal hned s řezáním otvoru pro dvířka, kdy se v dokumentaci rozcházel výkres s fotografií. Rozhodl jsem se tedy řezat podle výkresu, což se později ukázalo jako chyba. Výřez na fotografii byl správně a výkres špatně.
Stavěli jsme skoro každý víkend, kdy bylo pěkně. Na stavbu také padla dovolená. Téměř 1900 tvárnic jsme pokládali skoro tři měsíce. Za den cca 25metrů zdi.
Naše snažení můžete shlédnout v klipu, kdo má 3D modro-červené brýle, může mrknout na 3D fotografie.
Sdílet 
