Vatu jsem objednal přes e-shop stavebnin z Trauče (rozuměj Trutnova), kde jsem Plusko našel za nejlepší peníz. Jen jsem tak trošku zapomněl zaškrtnout kolonku „doručovací adresa jiná než fakturační“ a v den dodávky mi volal pán z pošty, že mi vezou palety s vatou do Bryksovi (mé trvalé bydliště na sídlišti v Práglu).
Vtipná situace, kdy mi poštou přišly tři palety vaty už tak vtipná nebyla, když jsem si představil, že mi je složej před panelákem na Čerňáku (kdo ví, že pošta už dělá i nadrozměrné zásilky nemusí situaci považovat za vtipnou, já to ale nevěděl. A kdo se může pochlubit, že mu poštou přišly tři palety, že).
Nakonec ale pánové kývli na změnu dodací adresy bo to bylo téměř v rámci kraje (zřejmě moravácí, střední Čechy jako Praha, prašť, jak uhoď). K pláči už pak byla dodávka půdních schodů zásilkovou službou s poetickým názvem „Fofr“. Standardní telefonát všech zásilkovek „za dvě hoďky jsem u vás“ jsem za doprovodu pár sprostých slov skrečoval a domluvili jsme se na devátou druhej den. Pán dorazil o půl jedenáctý. Kdybych mu v průběhu čekání nezavolal, tak ani nevím, jestli je skutečně na cestě.
Bydlím 5 minut od stavby a celou hodinu a půl jsem tvrdnul na stavbě (v pracovní době pochopitelně).Domlouvat si hodinu se zásilkovou službou má asi stejný efekt jako objednávat se na určitou hodinu k doktorovi. Vždycky dorazíte 15 minut před, kdyby náhodou a pak tam čekáte dvě hodiny, nadáváte a zapřísaháte se, že už tam nikdy nepůjdete. A stejně tam vždycky jdete znova.
Mno, ale zpět ke stavbě. Vata dorazila v pátek odpoledne, což kvituji s povděkem bo jsem měl objednaného pána na zaměření podlah, takže jsem to sfouknul při jednom (v pracovní době pochopitelně). Víkend před tím jsem si našrouboval na kleštiny fošny 6x16 cm, které jsem si nechal podélně rozříznout (na 6x8), tak akorát na 8 cm vatu jako přípravu pro půdu a s manželkou jsme našroubovali krokvové nástavce po 4 kusech do každé krokve.
Jen bych chtěl ty, kdož to neví, znovu upozornit na fakt, že trpím závratěma, takže si asi dokážete představit, jak jsem při tom vypadal. Obzvláště v části střechy, kde mám místo podlahy v 2. NP tu super podlážku vlastní výroby.
V sobotu ráno jsme v Úvalech na pile vyzvedli OSB desky a frčeli na barák. Pokud si někdy budete skládat OSB desky do auta tak to, že kloužou, se vám nezdá. Skutečně kloužou. Takže doporučuju, skládat na stojáka a ne na placato na sebe. Gumicukem to nezachráníte. Věřte mi. Manželka se ochotně nabídla, že si na ně dozadu lehne, aby neklouzaly. Představa zcela neúmyslné (haha) akcelerace při jízdě do kopce s následným přesunem všech desek i s manželkou pod kamion za námi, mě chvíli nahlodávala. Nakonec jsem ale dospěl k závěru, že jí ještě budu potřebovat. A ty desky taky nebyly zadarmo. Takže jsem prostě jel pomalu a doufal, že desky nevyklouznou.
Zatímco já jsem se realizoval na budoucí půdě, manželka dozdila jednu řadu cihel nad věnec. Tím jsme zakončili víkend a čekali na vatu. Když už byla vata na stavbě, nakoupil jsem ochranné prostředky jako respirátory, obleky (ty mám stále v původním balení na stavbě) a rukavice a vrhli jsme se na vatování. Velká zábava. Nejdřív jsem vymotal celé role osmičky nad kleštiny a na fošny naskládal OSB desky. Super bylo, že mezi íčka, která mám nad kleštinama kvůli statice, se mi vešly bez řezání na dýlku vedle sebe a jedna na štorc. Mezi íčkama je totiž nějakých 3,2 metru (což je při rozměrech OSB, 250 x 67,5 cm ideální stav). OSB desky jsem k fošnám nijako nepřidělával. Někde jsem vyčetl, že nejlepší je dát slabé OSB desky (12 mm) ve dvou vrstvách, provázat je a prošroubovat k sobě krátkýma vrutama. Takže jsem tak učinil.
Mno a pak už jsme se vrhli na řezání a skládání šestnáctky vaty mezi krokve dle návodu Isoveru na youtube a na to jsme ještě natáhli osmičku a celý ten sendvič jsme zarazili vázacím drátem. Na krokvých (šikmá část) jsme drát tahali od nástavce k nástavci a na kleštinách (vodorovná část) jsem si drát střílel sponkovačkou. Může se to zdát být rychlé a snadné, ale není. Strávili jsme na tom s manželkou dva víkendy (velice volného tempa). Po těch dvou víkendech už vím, proč doporučují používat ochraný oblek, který mám na stavbě v původním balení. Až budu stavět druhý barák, tak ho určitě vybalím. A u třetího baráku možná i použiju. Taky už vím, že když musí člověk nosit respirátor, tak nemá jíst tlačenku nebo se den před tím vožrat jako prase. Jednu celou neděli jsem inhaloval směs růžového, bílého, Bráníka a Krakonoše. Mňamka.
Teď už nás čeká jen natažení parotěsky, která se bude přichycovat na krokvové nástavce na samolepící vrstvu, která je součástí nástavce. Pokud nebude lepit tak to hned prošroubnu závěsem. Na kleštiny jí budu opět střílet sponkovačkou. Pak menší úklid a v půlce dubne nás čekají omítky. Pěkně jádrovka s fajnovkou. Ale na to mam objednaný lidi samozřejmě. Pokud už někde nenaháněj Putina
Sdílet 
